Jak budeme RAGE 2 testovat

Cílem dnešních měření bude porovnání výkonů grafických karet v počítačové hře RAGE 2. A protože výkony grafických karet v počítačových hrách jsou ovlivněny nejen výkonem samotného grafického čipu, ale také i dalšími faktory, jako například výkonem procesoru či kapacitou grafické paměti, podíváme se dnes na zoubek i těmto věcem.

Testovací scéna

Počítačová hra RAGE 2 pro testování grafických karet bohužel nenabízí žádný vývojáři vestavěný benchmark. Musel jsem si proto vytvořit vlastní speciální testovací scénu. Po mnoha pokusech v různých misích hry jsem nakonec zvolil lokaci na mapě Sekreto Wetlands (Kvasirk’s Laboratory). Tato testovací scéna vytěžuje grafické karty mnohem více nežli v ostatních běžných lokacích hry, a pro grafické karty tedy bude znamenat spíše scénář nejhorší (worst-case scenario). Pokud totiž s grafickou kartou projdete tuto scénu s dostatečnou snímkovou frekvencí, zbytek hry již pro ni nebude představovat žádný větší problém. Testovací scéna trvá celkem 53 sekund a my v ní u grafických karet nebudeme měřit pouze průměrnou snímkovou frekvenci, ale u každé karty budeme zaznamenávat také jednotlivé časy snímků (Frame times), které velmi dobře popisují plynulost pohybu ve hře, dále pak také využití grafické paměti, využití GPU, CPU a další důležité veličiny.

Pro zaznamenávání dosažených časů snímků, z nichž se následně počítá také výsledná průměrná snímková frekvence, budeme využívat nástroj OCAT (jako jediný umí měřit časy snímků ve Vulkanu), pro ostatní monitoring chování grafických karet i celého testovacího systému pak nástroj MSI Afterburner.

 

 

Počítačová hra RAGE 2 ve svém nastavení využívá čtyř přednastvených možností (Low, Medium, High a Ultra), které můžete využít v závislosti na výkonu vaší grafické karty. Hra je poměrně slušně optimalizovaná (i když nedostatky se, jak později uvidíte, najdou) a díky tomu můžeme pro naše dnešní testy využít toho vůbec nejnáročnějšího nastavení Ultra nejen pro testy grafických karet ze segmentu vysokého výkonu (high-end), ale také pro ty slabší ze segmentu střední třídy (mainstream).

 

 

Na čem budeme testovat

Pokud víme co a jakými nástroji budeme měřit, můžeme si představit grafické karty, které se těchto měření zúčastnily. A věřte, nebylo jich málo!

Grafické karty vysokého výkonu

Grafické karty středního výkonu

 

Jak můžete vidět, do dnešních testů byly zařazeny grafické karty tak, aby v nich byl přítomen vždy jeden zástupce konkrétního grafického čipu od společnosti AMD i NVIDIA. Navíc jsem pak do testů zařadil ještě starší GeForce RTX 1080 Ti a Geforce 1060 (obě varianty) z předchozí generace grafických karet Pascal. Z testů jsem naopak vyřadil ty nejslabší grafické karty Radeon RX 560 společnosti AMD, protože by je dnes nebylo prakticky s čím srovnávat.

Jak a čím budeme testovat tedy víme a před tím, nežli se pustíme do testů samotných, zbývá ještě uvést naší testovací sestavu.

 

Testovací sestava
Procesor	Intel Core i7 8700K 5000 MHz
Základní deska	ASUS MAXIMUS X APEX Z370
RAM	G.Skill TridentZ DDR4 16 GB 3600 MHz
SSD/HDD	Kingston A400, WD Caviar Blue EX
Zdroj	EVGA SuperNOVA 850 G2
Operační systém	Windows 10 (64b)
Monitor	Samsung U28E590D 28", 3840x2160, FreeSync
Ovladače	RSAE 19.5.1 a GeForce 430.64

 

Incredible Benchmarks

Aby tento článek nebyl jen o nudných grafech a sáhodlouhém povídání, pro odlehčení jsem do každé jeho kapitoly zařadil také videa z YouTube kanálu Incredible Benchmarks. Tato videa by vám měly interaktivní formou představit ty nejdůležitější duely konkurenčních grafických karet. Kdo ještě neví, co jsou to videa Incredible Benchmarks a co vlastně zobrazují, striktně doporučuji přečtení článku Incredible Benchmarks se představují.