Jak budeme Shadow of the Tomb Raider testovat

Cílem dnešních měření bude porovnání výkonů grafických karet v počítačové hře Shadow of the Tomb Raider. A protože výkony grafických karet v počítačových hrách jsou ovlivněny nejen výkonem samotného grafického čipu, ale také i dalšími faktory, jako například výkonem procesoru či kapacitou grafické paměti, podíváme se dnes na zoubek i těmto věcem.

Testovací scéna

Pro testování grafických karet v počítačové hře Shadow of the Tomb Raider připravili vývojáři vestavěný benchmark, který by měl simulovat reálné požadavky na výkon grafické karty v této hře. Protože se však tento benchmark skládá z několika scén, které jsou dohromady spojeny poměrně dlouhými přechody, které měřit samozřejmě nechceme, tentokrát tento připravený benchmark využít moci nebudeme. Místo toho jsem našel přímo v herní lokaci The Hidden City testovací úsek, který trvá celkem 110 sekund a věrně simuluje reálné požadavky hry na výkon grafických karet. V tomto testovacím úseku nebudeme měřit pouze průměrnou snímkovou frekvenci, ale u každé karty budeme zaznamenávat také časy jednotlivých snímků (Frame times), které velmi dobře popisují zdání plynulosti pohybu ve hře, dále pak také využití grafické paměti, využití GPU, CPU a další důležité veličiny.

Pro zaznamenávání dosažených časů snímků, z nichž se následně počítá také výsledná průměrná snímková frekvence, budeme využívat nástroj FRAPS, pro ostatní monitoring chování grafických karet i celého testovacího systému pak nástroj MSI Afterburner.

Počítačová hra Shadow of the Tomb Raider využívá celkem pěti přednastavených grafických profilů (Lowest, Low, Medium, High a Highest), které můžete využít v závislosti na výkonu vaší grafické karty. Hra Shadow of the Tomb Raider bohužel není vývojáři Eidos Montreal optimalizovaná tak dobře, abych v dnešních testech mohl využít stejné nastavení pro grafické karty středního i vysokého výkonu.

Pro grafické karty vysokého výkonu (high-end) budu tedy dnes využívat nastavení nejvyšší (Highest), pro grafické karty středního výkonu (mainstream) pak nastavení o jeden stupeň nižší (High).

Na čem budeme testovat

Pokud víme co a jakými nástroji budeme měřit, můžeme si představit grafické karty, které se těchto měření zúčastnily. A věřte, nebylo jich málo!

Grafické karty vysokého výkonu

GeForce GTX 1080 Ti	GeForce GTX 1080	GeForce GTX 1070 Ti	GeForce GTX 1070
Radeon RX Vega64	Radeon RX Vega56

Grafické karty středního výkonu

GeForce GTX 1060 6GB	GeForce GTX 1060 3GB	GeForce GTX 1050 Ti	GeForce GTX 1050
Radeon RX 580	Radeon RX 570	Radeon RX 560

Jak můžete vidět, do dnešních testů byly zařazeny grafické karty tak, aby v nich byl přítomen vždy jeden zástupce konkrétního grafického čipu od společnosti AMD i NVIDIA. Jak a čím budeme testovat tedy víme a před tím, nežli se pustíme do testů samotných, zbývá uvést ještě naší testovací sestavu.

Incredible Benchmarks

Aby tento článek nebyl jen o nudných grafech a sáhodlouhém povídání, pro odlehčení jsem do každé jeho kapitoly zařadil také videa z YouTube kanálu Incredible Benchmarks. Tato videa by vám měly interaktivní formou představit ty nejdůležitější duely konkurenčních grafických karet. Kdo ještě neví, co jsou to videa Incredible Benchmarks a co vlastně zobrazují, striktně doporučuji přečtení článku Incredible Benchmarks se představují.

V každém případě, hnedle toto první video je pro nás velmi zajímavé. Ukazuje totiž, že postarší vykreslovací rozhraní DirectX11 díky své velké režii není schopné v rozlišení 1920x1080p „krmit“ grafickou kartu GeForce GTX 1080 Ti dostatečným množství dat a snímková frekvence padá dolů. To je mimochodem také důvod, proč dnes ve zbytku článku testy s DirectX11 úplně vynecháme a budeme testovat výhradně pod DirectX12.